Tomáš Pekník: Milník 100 zápasů pro mě znamená jen štědrý příspěvek do kasy

Tomáš Pekník patří k pamětníkům bronzu z první druholigové sezony. V posledních dnech týdnech se zapsal do historie Jeriga, když proti Bohemians vstřelil 500. branku ve 2. Futsal lize Západ (gól na 4:2). V Kadani odehrál 100. druholigový duel v černožlutém, což se doposud nikomu nepovedlo. K obratu proti Betisu přispěl dvěma góly, včetně toho vítězného svou slabší pravačkou.

Co pro tebe znamená milník 100 zápasů za Jerigo a vstřelení jeho 500. druholigového gólu?

Musím říct, že se to hezky sešlo. Znamená to pro mě, že musím dát další stovku zápasů a vstřelit 1000. gól a samozřejmě to pro mě znamená štědrý příspěvek do kasy (smích).

Co se ti vybaví, když se řekne Jerigo a jaká je tvá nejhezčí vzpomínka na něj?

Vybaví se mi super parta. Nejhezčí vzpomínka? To je těžké. Je jich několik. Nicméně vybaví se mi asi ta nejčerstvější, když jsme se v loňské sezoně zachránili z pomalu beznadějné situace.

Jsi jeden ze zhruba sedmi, co se drží v klubu po jeho celou druholigovou éru. Čemu to přičítáš?

Pevnému zdraví a pevným nervům trenéra (smích). Snažíme se držet to jádro Jeriga. Věřím, že do něj patřím (úsměv).

Vyzkoušel sis boje o medaili i záchranářské bitvy. V čem byl největší rozdíl?

Když hraješ o medaili, tak je atmosféra taková uvolněnější než, když jdeš do zápasu s tím, že jej musíš vyhrát, jinak padáš.

Co bys viděl pozitivního na tom, že jsme loni bojovali až do posledního kola o záchranu?

Že jsme ukázali vnitřní sílu týmu a bojovnost. A samozřejmě aspoň bylo co slavit na dokopné.

Jak hodnotíš dosavadní průběh letošní sezony? Jak bys ji porovnal s tou loňskou? V jakých záležitostech si vedeme momentálně lépe než loni touhle dobou a v kterých naopak hůř?

Myslím si, že se nám podařilo stabilizovat tým a zlepšit herní projev, včetně většího proměňování šanci. A rozhodně máme více bodů než loni touhle dobou (smích).

V posledních zápasech jsi začal nastupovat s osmašedesátkou. Je to kvůli jistému hokejistovi, anebo za tím stojí jiný důvod?

Je to samozřejmě kvůli Jardovi. Když už skoro přestal hrát, tak musí někdo to číslo pořád nosit. Navíc věkem už ho taky začínám dohánět (smích).